? Eliška

Rodné příjmení: ?

Příjmení: Pomořanská

Narození: ?.?.1347
Úmrtí: 14.2.1393, Mělník
Místo pohřbení: sv. Vít Praha

Délka života: 46 let (16 668 dní)

Povolání:

• Královna česká
• Císařovna římská (?.?.1368)

Vzdělání:

• Královna česká (11. 6. 1363)
• Císařovna římská (1. 11. – ?.?.1368)

Korunován: 18. 7. 1363 královna česká
Korunován: 1. 11. 1368 císařovna římská

Doplňující texty:
Eliška (též Alžběta) Pomořanská, po Blance z Valois (viz. Blanka z Valois), Anně Falcké (viz. Anna Falcká) a Anně Svídnické (viz. Anna Svídnická)
čtvrtá a poslední žena římského císaře a českého krále Karla IV. Lucemburského (viz. Karel IV. Lucemburský), přichází na svět někdy v roce 1347
jako dcera pomořanského vévody Bohuslava V. a polské princezny Alžběty.

Od Karlových předchozích manželek se Eliška odlišuje v mnoha ohledech - na rozdíl od nich má urostlou, statnou postavu a na svoji
dobu disponuje zcela mimořádnými fyzickými dispozicemi.

Dalším výrazným rozdílem, oproti předchozím Karlovým ženám, je její schopnost dát císaři potomstvo - dá Karlovi celkem šest dětí, což je více než mu
daly všechny tři předchozí královny dohromady.

Sňatek Elišky (Alžeběty) Pomořanské a Karla IV. (koná se 21. května roku 1363 v polském Krakově za účasti krále polského, uherského, dánského a
kyperského a za přítomnosti mnoha evropských i českých šlechticů - mezi snoubenci je věkový rozdíl třicet jeden rok...), stejně jako ostatně všechny
Karlovy sňatky, má charakter sňatku politického - Karel IV. jím rozbíjí protičeskou koalici polského a uherského krále, kteří se proti císaři spojili s
rakouským vévodou Rudolfem IV.

V Praze je pak Eliška Pomořanská korunována 11. června roku 1363 českou královnou. V Římě (1. listopadu roku 1368) je korunována
římskou císařovnou, stává se tak druhou (po Anně Svídnické) českou královnou, které se této cti dostane a jedinou, které nasadí korunu sám papež
(Urban V.).

Eliška Pomořanská dá, jak již bylo zmíněno, celkem šest dětí - dcery Annu Markétu a syny Zikmunda (viz. Zikmund Lucemburský), Karla, Jana
Zhořeleckého a Jindřicha. Své děti Alžběta žárlivě střeží a zvláště Zikmunda, pozdějšího krále uherského a krátce i českého, zcela otevřeně staví
proti Karlovu prvorozenému synovi, Václavovi.

Po smrti Karla IV. (císařovna jej přežije o patnáct let) se Eliška věnuje cele výchově dětí a místo první ženy pražského dvora přenechává manželce
svého nevlastního syna, krále Václava IV., Žofii Bavorské - sama se věnuje výrazné finanční i politické podpoře syna Zikmunda při jeho usilování o
získání uherského trůnu.

Poslední léta svého života pak císařovna Eliška Pomořanská tráví ve svých východočeských věnných městech, 14. února roku 1393 pak v Hradci
Králové umírá, pohřbena je, stejně jako ostatní ženy Karla IV. Lucemburského, v královské hrobce chrámu sv. Víta v Praze.