? Markéta

Rodné příjmení: ?

Příjmení: Badenberská

Narození: ?.?.1200
Úmrtí: 2.10.1267

Délka života: 67 let (24 566 dní)

Povolání:

• Královna česká (?.?.1252 – ?.?.1261)

Doplňující texty:
Uherská moc, kterou v zásadě podporoval papež, nevzbuzovala v Rakousku žádné sympatie. Veřejnost se zejména obávala polopohanských
Kumánů; Uhry však i jako celek představovaly poměrně odlišnou politickou kulturu. Zájem o podíl na Rakousku projevili i vévodové bavorští, kteří
se snažili zmocnit Horních Rakous, ale proti této expanzi již vystoupil český král. České vojsko pak donutilo bavorského vévodu Otu požádat o
příměří.
Plzeňští podle kronikáře s sebou hnali z Bavorska množství dobytka. Čechové však poskytli i vojenskou ochranu řezenskému biskupství.
To byly okolnosti, které předcházely novému spojení Rakouska s českým královstvím. Jen český král mohl tehdy poskytnout Rakousku ochranu a
navázat na babenberské dědictví. Tento projekt podporoval zejména arcibiskup salcburský Filip, syn Přemyslovny Judity, jenž měl potíže s
potvrzením své pozice ze strany papeže, a rody, které udržovaly s českým prostředím živé styky (Lichtenštejnové, Kuenringové, Hardekové). Pod
vedením Adalberta z Kuenringu nabídla rakouská šlechta vládu Václavovi I., který ji předal Přemyslovi. Ten přijal titul vévoda rakouský a štýrský.
Již v prosinci 1251 byl český princ a po matce Štaufovec Přemysl nadšeně přivítán v Rakousku. Elita země ovšem požadovala, aby se neprodleně
oženil s Markétou Babenberskou, která byla uznána místo Gertrudy za dědičku. K svatbě došlo v únoru roku 1252 v Hainburku. Přemyslovi bylo
devatenáct let, Markétě sedmačtyřicet. Přemyslův nástup v Rakousku nelze hodnotit jako český výboj, nejednalo se o nedůstojné podrobení
místních rodů. Podobně jako v roce 1246 došlo k organickému sblížení zemí s obdobnou sociální, právní a ekonomickou strukturou. Jednotící roli
sehrávala Praha také díky své nadnárodní kultuře.
Markéta, jež byla uznána dědičkou rakouských zemí, se poté vdala za Přemysla II. Její sňatek však nepřinesl žádné potomky.
Přemysl navíc nebyl se svým manželstvím spokojen. Proto se mj. vyhnul královské korunovaci. Když se Přemyslovi nepodařilo prosadit u papeže
legitimitu Mikuláše Opavského využil probíhajícího jednání s Uhry k nabídce své ruky arpádovské princezně. Původně měl v úmyslu posílit mír
sňatkovým spřízněním Arpádovců a braniborských Askánců (které se uskutečnilo v roce 1264), nyní však vystoupil sám jako uchazeč o princezninu
ruku.
Rozchod s Markétou proběhl s bleskovou rychlostí, ačkoli Markéta Přemysla provázela až ke Kressenbrunnu. Proti Markétě mohlo být použito jak
jejího dávného řeholního slibu, tak i blízkého příbuzenství. Papež se s novou realitou smířil na žádost Bély IV. i samotné Markéty. První důvod byl
církví akceptován; Markéta pak žila se svým dvorem až do smrti (1267) v rakouském Krumau.
Ukvapený rozchod byl však v alpských zemích špatně přijat. Přemyslovo morální právo k vládě bylo oslabeno, čímž utrpěl také pocit věrnosti jeho
poddaných.