Habsburský Rudolf I.
Rodné příjmení: Habsburský
Příjmení: Habsburský
Narození: 1.5.1218
Úmrtí: 15.7.1291
Úmrtí: 15.7.1291
Partneři:
Děti:
- Habsburský Albrecht I., ?.7.1248
- Habsburský Rudolf II, ?.?.1270
- ? Guta, 13.3.1271 (matka ? Geltruda)
|
|
|
|
||||
|
|
||||||
|
|||||||
Sourozenci:
|
Děti:
|
Vztah hlavní a vybrané osoby:
Lucemburský Karel IV.
Lucemburský Karel IV. (hlavní osoba)
—
Přemyslovna Eliška (rozená ?)
? Eliška (jeho matka)
—
Habsburská Guta (rozená ?)
? Guta (její matka)
—
Habsburský Rudolf I.
Habsburský Rudolf I. (její otec)
Rodné příjmení: Habsburský
Příjmení: Habsburský
Narození: 1.5.1218
Úmrtí: 15.7.1291
Úmrtí: 15.7.1291
Délka života:
73 let
2 měsíce
14 dní
(26 738 dní)
Povolání:
- Král římský (?.?.1273)
Doplňující texty:
Po tzv. interregnu se v Německu zmocnili r. 1273 královského trůnu Habsburci - poprvé do r. 1308. Prvním římskoněmeckým králem této dynastie byl
doposud málo významný hrabě z Habsburku Rudolf I. (1273-1291), ( -> 26. 8. 1278), pocházející ze starého šlechtického rodu usazeného na horním
Rýně. Stal se tak praotcem jak španělské větve rodu odvozující svůj počátek od Karla I. , tak rakouské větve, kterou založil jeho bratr Ferdinand I.
Rokem 1438, kdy byl za římskoněmeckého krále zvolen Ferdinand I. (+ 1439), začala 480 let trvající hegemonie Habsburků ve středoevropském
prostoru.
Římský a německý král Rudolf I. zvítězil 26. srpna 1278 v bitvě na Moravském poli nad svým největším protivníkem, českým králem Přemyslem
Otakarem II.
Hrabě Rudolf Habsburský se stal 11. září 1273 nástupcem Richarda Cornwallského a zvoleným římským a německým králem. Jeho volbou skončilo
v Německu bezkráloví a začal mocenský vzestup Habsburků. Nejmocnější říšský kurfiřt, český král Přemysl Otakar II. se volby neúčastnil, protože
neměl žádné vyhlídky být sám zvolen. Ostatním kurfiřtům se totiž zdál až příliš mocný.
Rudolf postavil do svého vládního programu následující cíle: smír s papežem a církví, znovunastolení mírových a řádných poměrů v říši, zajištění
královských zboží, jež se dostala bez souhlasu ostatních kurfiřtů do cizího držení, nebo zastavených říšských území. Tyto požadavky byly namířeny
především proti Otakarovi, jehož držba rakouského a štýrského vévodství byla přinejmenším sporná.
Po tzv. interregnu se v Německu zmocnili r. 1273 královského trůnu Habsburci - poprvé do r. 1308. Prvním římskoněmeckým králem této dynastie byl
doposud málo významný hrabě z Habsburku Rudolf I. (1273-1291), ( -> 26. 8. 1278), pocházející ze starého šlechtického rodu usazeného na horním
Rýně. Stal se tak praotcem jak španělské větve rodu odvozující svůj počátek od Karla I. , tak rakouské větve, kterou založil jeho bratr Ferdinand I.
Rokem 1438, kdy byl za římskoněmeckého krále zvolen Ferdinand I. (+ 1439), začala 480 let trvající hegemonie Habsburků ve středoevropském
prostoru.
Římský a německý král Rudolf I. zvítězil 26. srpna 1278 v bitvě na Moravském poli nad svým největším protivníkem, českým králem Přemyslem
Otakarem II.
Hrabě Rudolf Habsburský se stal 11. září 1273 nástupcem Richarda Cornwallského a zvoleným římským a německým králem. Jeho volbou skončilo
v Německu bezkráloví a začal mocenský vzestup Habsburků. Nejmocnější říšský kurfiřt, český král Přemysl Otakar II. se volby neúčastnil, protože
neměl žádné vyhlídky být sám zvolen. Ostatním kurfiřtům se totiž zdál až příliš mocný.
Rudolf postavil do svého vládního programu následující cíle: smír s papežem a církví, znovunastolení mírových a řádných poměrů v říši, zajištění
královských zboží, jež se dostala bez souhlasu ostatních kurfiřtů do cizího držení, nebo zastavených říšských území. Tyto požadavky byly namířeny
především proti Otakarovi, jehož držba rakouského a štýrského vévodství byla přinejmenším sporná.
Datum vložení do databáze: 17.12.2004 9:48:12
Datum poslední úpravy: 11.4.2009 21:37:34
Datum poslední úpravy: 11.4.2009 21:37:34