Přemyslovec Vladislav II.

Rodné příjmení: Přemyslovec

Příjmení: Přemyslovec

Narození: okolo 1110
Úmrtí: 18.1.1174, Merano
Místo pohřbení: Strahov

Bydliště:

• Praha

Povolání:

• Kníže český (?.?.1140 – ?.?.1158)
• Král český (?.?.1158 – ?.?.1170)

Vzdělání:

• Král český (11. 1. 1158)

Doplňující texty:
Vladislav Jindřich = VLADISLAV II. český kníže a král z rodu Přemyslovců
Syn Vladislava I. a Richenzy z Bergu nastoupil vládu 17. 2. 1140 po strýci Soběslavovi I., i když ten se snažil zajistit nástupnictví svým dětem. Není
přesně známo, jak získal Vladislav podporu pro své zvolení, zda to byla vzpomínka na jeho "dobrotivého otce", či jeho sliby, ale zdá se, že
rozhodovala "veselost a bezstarostnost" Vladislava, takže jeho volitelé doufali, že budou prostřednictvím knížete vládnout sami. Naštěstí to byl omyl.
Vladislav se brzy poté oženil s dcerou Leopolda III. Rakouského a nevlastní sestrou císaře Konráda III., s jehož pomocí potlačil odboj moravských
údělných knížat v čele s Konrádem Znojemským. Tehdy za obležení Prahy, kterou hájil Vladislavův bratr Děpold, vyhořel chrám sv. Víta. Vladislav
příští rok v odvetu strašlivě poplenil Moravu. O smír mezi Přemyslovci se přičinil až papežský legát Guido.
Roku 1144 po pádu Edessy byla vyhlášena nová křížová výprava, které se účastnil i Vladislav. Do Jeruzaléma sice nedorazil, ale nějakou dobu
pobýval v Byzanci jako host císaře Manuela. Hlavní politická aktivita knížete byla spojena s císařem Fridrichem I. Barbarossou, který nastoupil vládu
roku 1152. Ve vztahu k císaři se také ukázaly Vladislavovy klady i nedostatky - pokud mu radili zkušení diplomaté jako biskup Jindřich Zdík či
Daniel, český stát vzkvétal. S císařem byl zpočátku v napjatém vztahu kvůli bavorskému vévodství a neúčastnil se ani korunovační jízdy. Ale na
Fridrichově svatbě se smířili a za pomoc poskytnutou císaři proti Milánským obdržel 11. 1. 1158 v Řezně dědičně královskou korunu, bylo mu
vráceno Budyšínsko, dříve císařem odňaté. Statečnost, kterou prokázali čeští bojovníci při obléhání Milána, se stala příslovečnou po celé Evropě.
Na slavnostní bohoslužbě po pokoření Milána vložil císař Vladislavu II. na hlavu královskou korunu. Tento čin se obrazil i v založení komendy řádu
johanitů v Praze, výrazem slávy a moci se stala i stavba prvního kamenného mostu - Juditina přes Vltavu v Praze. Naopak na sklonku života se
projevila plně Vladislavova neobratnost, když chtěl zajistit trůn - bez ohledu na seniorát - svému synu Bedřichovi a rezignoval v jeho prospěch (1173).
Neuspěl, protože na sněmu v Hermsdorfu využil jeho slabosti císař a předal Čechy v léno (bez královského titulu) Oldřichovi, synu Soběslava I. V
Čechách začal dlouhodobý boj o vládu, který dovršil pokles moci českých knížat. Vladislav své pokoření dlouho nepřežil, ani se nevrátil do Čech a
zemřel na statcích své druhé ženy v Durynsku.

Fotografie:

• Reliéf