Přemyslovec Václav I.

Rodné příjmení: Přemyslovec

Příjmení: Přemyslovec

Narození: ?.?.1205
Úmrtí: 23.9.1253
Místo pohřbení: Na Františku Praha

Délka života: 48 let (17 619 dní)

Povolání:

• Markrabě moravský (?.?.1239 – ?.?.1246)
• Král český (?.?.1230 – ?.?.1253)

Vzdělání:

• Král český (2. 6. 1228)

Korunován: 6. 2. 1228 král český

Doplňující texty:
Václav I. Jednooký, český král z rodu Přemyslovců, přichází na svět někdy v roce 1205 jako druhý syn českého krále Přemysla Otakara I. (viz.
Přemysl Otakar I.) a Konstancie Uherské (viz. Konstancie Uherská).

Již jako malý chlapec je Václav v roce 1207 zasnouben s Kunhutou, dcerou římského krále Filipa Švábského (ta se později stane jeho manželkou).

V roce 1216 je pak Václav zvolen českým králem - korunován je v roce 1228, tedy ještě za vlády svého otce, Přemysla Otakara I., odtud pak
pochází
jeho přízvisko "mladší král".

Samostatně začíná Václav I. Jednooký vládnout od roku 1230, po otcově smrti - jeho vláda je přitom od samého počátku silně ovlivněna Konstancií,
která jako královna-vdova zůstává u královského dvora, nemalý vliv na Václava I. má pak i jeho mladší sestra Anežka (viz. sv. Anežka Česká).

V roce 1233 (a poté ještě v roce 1237) se Václav I. dostává do konfliktu se svým mladším bratrem Přemyslem, markrabětem moravským - jeho odboj
se mu ale podaří potlačit.

Vláda Václava I. se liší od vlády jeho otce v mnoha ohledech - Václav se narozdíl od otce věnuje spíše zábavě a lovu než panovnickým
povinnostem
(při jednom z lovů přichází o jedno oko, proto "Jednooký").

V roce 1236 je Václav I. pověřen římským císařem Friedrichem II. vedením války proti babenberskému panství - když se mu naskytne příležitost
oženit svého nejstaršího syna Vladislava s jednou z dědiček babenberského panství, Gertrudou, dochází k Václavovu smíru se Štaufy (1240).

O rok později, v roce 1241, se pak Václav I. stává jedním z organizátorů obrany proti vpádu mongolských nájezdníků do střední Evropy, i díky němu
zůstanou české země, až na část Moravy, mongolského plenění ušetřeny.

V roce 1246 Václav I. dosáhne svého ve své snaze o babenberské panství - Vladislav se stává rakouským vévodou, ale ne nadlouho: již v lednu
roku 1247 umírá.

Po Vladislavově smrti si Václav I. nepočíná, co se rakouského dědictví týče, příliš aktivně a postupně ztrácí v Rakousku vliv - to se nelíbí české
šlechtě, a stejně tak ani Václavovu druhorozenému synovi Přemyslovi (pozdějšímu králi Přemyslovi Otakarovi II. {viz. Přemysl Otakar II.}) - tato
nelibost pak v letech 1248-49 přeroste v otevřený Přemyslův odboj.

V roce 1249 dochází mezi Václavem I. a Přemyslem ke smíru - o rok později se pak Přemysl Otakar II. žení s se sestrou posledního Babenberka,
Markétou ( ta by přitom mohla být jeho matkou), čímž dochází k ovládnutí rakouských zemí Přemyslovci.

Václavova vláda představuje pro tehdejší český stát dobu politického, hospodářského i kulturního rozvoje - do Čech za jeho vlády přichází gotika,
velký rozmach má stavitelství a zakládání měst (Svatohavelské město v Praze, Kouřim, Slaný).

Ženat je za svého života Václav I. jednou, a to s již zmíněnou Kunhutou Štaufskou, s níž má pět dětí - Vladislava, Přemysla (později zvaného
Otakar),
Boženu (Beatrix), Anežku a dceru, jejíž jméno dnes není známé.

Václav I. Jednooký umírá 23. září roku 1253 na svém dvoře v Počáplích (dnešní Králův Dvůr), jeho ostatky jsou po jeho smrti uloženy v pražském
klášteře Na Františku.