Polský Piast Boleslav I. Chrabrý

Rodné příjmení: Polský Piast

Příjmení: Polský Piast

Narození: 967
Úmrtí: 17.6.1025

Bydliště:

• Krakov

Povolání:

• Kníže polský
• Král polský (?.?.1024 – ?.?.1025)
• Kníže český (?.?.1003 – ?.?.1004)

Doplňující texty:
Polský kníže a král z rodu Piastovců

Syn prvního Piastovce Měška a české princezny Doubravky se ujal vlády v Polsku roku 992. Na jeho dvoře našli útulek Slavníkovci, kteří přežili
vyvraždění svého rodu: bratři Vojtěch, Radim a Soběslav. Byla to úcta ke sv. Vojtěchu, která Boleslava Chrabrého sblížila s císařem Otou III., což
umožnilo naplnit polskému knížeti jeho ambice. Po smrti Boleslava II. využil zmatků v Čechách a dobyl Krakovsko.
Poté na slavné pouti císaře Oty III. v roce 1000 do Hnězdna získal zřízením arcibiskupství vlastní církevní organizaci, která měla napomoci
vybudování velké slovanské říše pod jeho hegemonií. Rozepří mezi Přemyslovci Boleslavem III. a jeho bratry Jaromírem a Oldřichem rázně využil -
zajal a oslepil Boleslava a na knížecí stolec prosadil svého pretendenta Vladivoje. Po jeho brzké smrti v letech 1003-04 sám opanoval Čechy, kde
zůstal Přemyslovcům věrný jen Vyšehrad.

Nový německý král Jindřich nabídl Boleslavovi Chrabrému Čechy a Moravu v léno, ale ten odmítl - cítil se už dost silný i na roztržku s říší. Jindřich ho
válečnou výpravou, které se účastnili i Jaromír s Oldřichem, vypudil z Čech, když - jak píše Kosmas - "sám kníže jen stěží s málo muži vyvázl". Tím
skončila jeho vláda v Čechách, ale Moravu získali Přemyslovci zpět až po mnoha letech (někdy kolem 1029).

Nakonec po dlouhých bojích složil Boleslav Chrabrý vasalskou přísahu říši, protože potřeboval volné ruce při výbojích na východě proti Kyjevské
Rusi. Po smrti Jindřicha se Boleslav sám roku 1025 korunoval na polského krále, aby vyjádřil své suverénní postavení, ale krátce nato zemřel.

Polsko 1025
Polské vévodství povýšeno na království

Vévoda Boleslav I. byl rok po papežském požehnání korunován v Hnězdně na prvního polského krále. Krátce nato Boleslav I. zemřel. Jeho
nástupcem se stal Měšek II.
Král Boleslav I. Chrabrý dovršil sjednocování Polska, které započal před ním jeho otec vévoda Měšek I.
Během své třiatřicetileté vlády dobyl Boleslav I. Krakovsko, Moravu a území Slovenska. K polskému mocenskému okruhu patřily dočasně i Čechy a
Kyjev.
Po dlouholetých sporech s říší a císařem Jindřichem II. získalo Polsko jako říšská léna Lužici a Milsko (území obývané slovanským kmenem
Milčanů).

Měl 4 manželky a 9 dětí
1: 984 (rozveden 985/6) neznámá, dcera markraběte Rikdaga Míšeňského;
2: 985 (rozveden 987) Judita Uherská;
3: 987 Emnilde (+1017) dcera Dobromira;
4: 3. 2. 1018 Oda (+1025) dcera markraběte Ekkeharda Míšeňského

jako čtvrté dítě se narodil (Emnildě) v r. 990
pozdější polský král (1025-34)Měšek II. Lambert , ,zavražděn 10.5.1034, ktrý si vzal v r. 1013 Richezu of Lorraine (*nar. před r. 1000 +21.3.1063)
jeho vnučka Swatawa byla ženou českého krále Vratislava II.

Fotografie:

• Boleslav Chrabrý