Přemyslovec Boleslav I.

Rodné příjmení: Přemyslovec

Příjmení: Přemyslovec

Narození: 915
Úmrtí: okolo 15.7.973

Povolání:

• Kníže český (935 – 967)
• Kníže český (972)

Doplňující texty:
Boleslav I. Ukrutný "Bratrovrah"
Pátý Přemyslovec na českém knížecím trůnu kníže Boleslav I., zvaný Ukrutný, kníže český v letech 929/935?-967/972, přichází na svět po sv.
Václavovi (viz. sv. Václav) jako druhorozený syn knížete Vratislava I. (viz. Vratislav I.) a Drahomíry (viz. Drahomíra) někdy v roce 915.
V mládí dostává od otce úděl ve středních Čechách, kde si pak postaví hrad, který nese jeho jméno - Boleslav.
Za vlády svého staršího bratra Václava se Boleslav pod vlivem matky staví do čela opozice, která nesouhlasí s Václavovou orientací na Sasko a jeho
odklonem od Bavorska - konflikt mezi bratry vyvrcholí známým pozváním Václava na svěcení kostela v Boleslavi, kde je pak kníže Václav na
Boleslavův příkaz zavražděn.
Po Václavově zavraždění (28. září roku 935, podle starších pramenů v roce 929) Boleslav obsazuje Pražský Hrad a stává se českým knížetem - jako
nový panovník pak záhy nechává přenést ostatky zavražděného bratra Václava do Prahy, kde jsou pak uloženy do nově založeného kostela sv. Víta
na Pražském hradě.
Jako český kníže je Boleslav I. Ukrutný velice úspěšný, často bývá označován za jednoho z nejúspěšnějších českých panovníků - během jeho
panování je započato s budováním státní správy českého státu (tzv. hradská soustava), je zavedena "daň z míru", české země zažívají hospodářský
rozvoj - jako první české kníže pak Boleslav I. Ukrutný dává v Praze razit stříbrné mince, denáry. Změny probíhají i na Pražském hradě, kníže
nechává postavit knížecí sídlo nově z kamene.
Na mezinárodní scéně Boleslav I. Ukrutný dlouhá léta hájí nezávislost českých zemí na sousední německé říši - až když v roce 950, kdy do Čech
přitáhne císař Ota I., s nímž Boleslav předchozích čtrnáct úspěšně válčí, a obléhá (patrně) boleslavský hrad, dojde k obnovení lenní závislosti
českého knížectví. Na straně Otově se pak Boleslav I. Ukrutný účastní bitvy s Maďary na řece Lechu u Augsburgu roku 955 - porážka maďarských
kmenů pak Boleslavovi usnadní jeho expanzi na východ: ke svému knížectví připojí Moravu a Slezsko, ovládá i Krakovsko a Červené Hrady.
Ke konci života se pak Boleslav I. snaží o založení biskupství v Praze - to však bude založeno až za vlády jeho syna Boleslava II. Pobožného.
Boleslavovou manželkou je patrně Biagota, s níž má čtyři děti: Doubravku, Boleslava (viz. Boleslav II. Pobožný), Strachkvasa (Kristián) a Marii
(Mlada).
Boleslav I. Ukrutný umírá 15. července roku 972 (nebo 967).