Přemyslovec Strachkvas

male
Rodné příjmení: Přemyslovec
Příjmení: Přemyslovec
Narození: okolo 935
Úmrtí: 28.9.996
Přemyslovec
Vratislav I.

* 888
† 13.2.921
?
Drahomíra

* ?
† okolo 935






    906            
         
Přemyslovec
Boleslav I.

* 915
† okolo 15.7.973
?
Biagota

* ?
† ?
      ?      
        
 
Přemyslovec
Strachkvas

* okolo 935
† 28.9.996
 
       
Sourozenci:
Přemyslovec
Boleslav II.

* 929
† 7.2.999
?
Dobrava

* okolo 937
† 977
?
Mlada

* ?
† 967
Děti:
Partneři:
Vztah hlavní a vybrané osoby: Lucemburský Karel IV. (hlavní osoba) ? Eliška (jeho matka) Přemyslovec Václav II. (její otec) Přemyslovec Přemysl Otakar II. (jeho otec) Přemyslovec Václav I. (jeho otec) Přemyslovec Přemysl Otakar I. (jeho otec) Přemyslovec Vladislav II. (jeho otec) Přemyslovec Vladislav I. (jeho otec) Přemyslovec Vratislav II. (jeho otec) Přemyslovec Břetislav I. (jeho otec) Přemyslovec Oldřich (jeho otec) Přemyslovec Boleslav II. (jeho otec) Přemyslovec Strachkvas (jeho bratr)
Rodné příjmení: Přemyslovec
Příjmení: Přemyslovec
Narození: okolo 935
Úmrtí: 28.9.996
Povolání:
  • Mnich - Kristián
Doplňující texty:
Kristiánova legenda je dnes, po předlouhých sporech, obecně považována za pravou. Všechny prameny, které máme k dispozici ukazují, že autorem
legendy byl mnich řezenského kláštera sv. Jimrama Kristián, bratr Boleslava II. V legendě o sobě autor prozrazuje, že je Čech, mnich a "solo nomine
Christianus", tedy "toliko svým jménem Kristián". Předkládá svou legendu o sv. Václavu a sv. Ludmile svému biskupovi Vojtěchovi "který z téhož rodu
svůj původ odvozuje". Bratr knížete Boleslava II., mnich vystupuje také u Kosmy. Nejmenuje se však Kristián, nýbrž Strachkvas.
Odeslání mladičkého syna Boleslavem do kláštera v sídle diecézního biskupa mohlo proto být opravdu součástí pokání za bratrovu vraždu. Poslal-li
však kníže svého syna na studia, nebylo to pouze kajícnické gesto, měl s ním jistě i další politické úmysly. Musíme téměř s jistotou předpokládat, že
se s ním počítalo jako s biskupem pro připravovanou pražskou diecézi. Tím se však shodou okolností nikdy nestal.
V roce 976, při volbě prvního biskupa, to samozřejmě nepřicházelo v úvahu, Kristián byl příliš mladý a kanonického věku třiceti let nutných k
dosažení kněžského svěcení (předpokladu biskupského úřadu) nedosáhl evidentně ani na počátku roku 982, kdy byl volen druhý biskup. Stal se jím
Vojtěch, který sice možná také ještě kněžské svěcení neměl, byl ale hranici třiceti let tak blízký, že bylo možno tuto potíž přejít. Bylo tedy jenom
přirozené, že Vojtěch nabídl před svým druhým odchodem svůj úřad bratru Boleslava II., který ostatně vyjednával jeho předchozí návrat. Ten odmítl.
S biskupskou kariérou již zřejmě nepočítal, protože přijal mnišský šat. Mnich se sice biskupem stát mohl, přesto však složení slibů naznačuje, že
Kristián se, nepochybně pod vlivem reformního opata Ramwolda, opravdu chtěl odvrátit od světských záležitostí. Kosmas se sice domníval, že stále
pobýval v Řezně ve svém klášteře, to je však v rozporu s jeho aktivitami v Čechách okolo roku 992. Svou legendu také jistě nenapsal v Řezně, ale v
Praze.
Datum vložení do databáze: 11.1.2005 17:03:20
Datum poslední úpravy: 11.4.2009 21:37:34