Přemyslovec Břetislav II.

Rodné příjmení: Přemyslovec
Příjmení: Přemyslovec
Narození: ?
Úmrtí: 22.12.1100, Zbečno
Příčina úmrtí: vražda
Místo pohřbení: sv. Vít Praha
Úmrtí: 22.12.1100, Zbečno
Příčina úmrtí: vražda
Místo pohřbení: sv. Vít Praha
Sourozenci:
Partneři:
|
|
||||||
?.?.1029 | ?.?.1038 | ||||||
![]() |
|||||||
?.?.1057 | |||||||
|
|||||||
Sourozenci:
|
Děti:
|
Partneři:
|
Vztah hlavní a vybrané osoby:
Lucemburský Karel IV.
Lucemburský Karel IV. (hlavní osoba)
—
Přemyslovna Eliška (rozená ?)
? Eliška (jeho matka)
—
Přemyslovec Václav II.
Přemyslovec Václav II. (její otec)
—
Přemyslovec Přemysl Otakar II.
Přemyslovec Přemysl Otakar II. (jeho otec)
—
Přemyslovec Václav I.
Přemyslovec Václav I. (jeho otec)
—
Král Přemyslovec Přemysl Otakar I.
Přemyslovec Přemysl Otakar I. (jeho otec)
—
Přemyslovec Vladislav II.
Přemyslovec Vladislav II. (jeho otec)
—
Přemyslovec Vladislav I.
Přemyslovec Vladislav I. (jeho otec)
—
Přemyslovec Břetislav II.
Přemyslovec Břetislav II. (jeho nevlastní bratr)





Rodné příjmení: Přemyslovec
Příjmení: Přemyslovec
Narození: ?
Úmrtí: 22.12.1100, Zbečno
Příčina úmrtí: vražda
Místo pohřbení: sv. Vít Praha
Úmrtí: 22.12.1100, Zbečno
Příčina úmrtí: vražda
Místo pohřbení: sv. Vít Praha
Povolání:
- Kníže český (?.?.1092 – ?.?.1100)
Doplňující texty:
Břetislav II.
(? - 22.12.1100)
"Kníže, který z Čech vyhnal čaroděje"
Břetislav II., český kníže z rodu Přemyslovců v letech 1092-1100, přichází na svět (snad) někdy v polovině 11. století jako nejstarší syn českého
knížete a krále Vratislava II. (viz. Vratislav II.) a Adleyty Uherské, dcery uherského krále Ondřeje I..
Na český knížecí stolec Břetislav II. usedá v roce 1092 po smrti knížete a bratra Vratislava II. Konráda I. Brněnského - českým knížetem je Břetislav
II. zvolen českými velmoži 14. září roku 1092.
Počátek Břetislavovy vlády je spojen s vydáním nařízení, kterým jsou v českých zemích zakázány staré pohanské zvyky - jsou zapovězeny pohřby
mimo hřbitovy, oběti duchům, ze země jsou vypovězeni čarodějové, kouzelníci a hadači. V roce 1097 jsou pak ze sázavského kláštera vyhnáni mniši
slovanské liturgie, na jejich místo přicházejí benediktini z kláštera břevnovského.
První roky vlády Břetislava II. jsou též roky válek s Polskem, na které Břetislav zaútočí v roce 1093 - v průběhu několikaletých bojů s polským
knížetem Vladislavem si pak Břetislav podmaňuje Slezsko.
Co se týče vnitrostátních záležitostí, snaží se Břetislav II. o z rušení tzv. seniorátního (stařešinského) nástupnického zákona (podle kterého má být
knížetem zvolen vždy nejstarší žijící člen přemyslovské dynastie) ve prospěch svého mladšího bratra Bořivoje II. - nakonec se mu podaří dosáhnout
toho, že jsou Bořivojovi uděleny římskoněmeckým císařem Jindřichem IV. uděleny v roce 1099 české země v léno, čímž je německým panovníkem
de facto uznán za příštího českého panovníka.
Za svého života je Břetislav II. ženatý s Lukartou, dcerou Aschwina z Windberg-Bogenu, s níž má syna Břetislava.
Břetislav II. umírá 22. prosince roku 1100 na následky atentátu, který je na něj spáchán o dva dny dříve, když se vrací z lovu na knížecí dvorec ve
Zbečně.
Břetislav II.
(? - 22.12.1100)
"Kníže, který z Čech vyhnal čaroděje"
Břetislav II., český kníže z rodu Přemyslovců v letech 1092-1100, přichází na svět (snad) někdy v polovině 11. století jako nejstarší syn českého
knížete a krále Vratislava II. (viz. Vratislav II.) a Adleyty Uherské, dcery uherského krále Ondřeje I..
Na český knížecí stolec Břetislav II. usedá v roce 1092 po smrti knížete a bratra Vratislava II. Konráda I. Brněnského - českým knížetem je Břetislav
II. zvolen českými velmoži 14. září roku 1092.
Počátek Břetislavovy vlády je spojen s vydáním nařízení, kterým jsou v českých zemích zakázány staré pohanské zvyky - jsou zapovězeny pohřby
mimo hřbitovy, oběti duchům, ze země jsou vypovězeni čarodějové, kouzelníci a hadači. V roce 1097 jsou pak ze sázavského kláštera vyhnáni mniši
slovanské liturgie, na jejich místo přicházejí benediktini z kláštera břevnovského.
První roky vlády Břetislava II. jsou též roky válek s Polskem, na které Břetislav zaútočí v roce 1093 - v průběhu několikaletých bojů s polským
knížetem Vladislavem si pak Břetislav podmaňuje Slezsko.
Co se týče vnitrostátních záležitostí, snaží se Břetislav II. o z rušení tzv. seniorátního (stařešinského) nástupnického zákona (podle kterého má být
knížetem zvolen vždy nejstarší žijící člen přemyslovské dynastie) ve prospěch svého mladšího bratra Bořivoje II. - nakonec se mu podaří dosáhnout
toho, že jsou Bořivojovi uděleny římskoněmeckým císařem Jindřichem IV. uděleny v roce 1099 české země v léno, čímž je německým panovníkem
de facto uznán za příštího českého panovníka.
Za svého života je Břetislav II. ženatý s Lukartou, dcerou Aschwina z Windberg-Bogenu, s níž má syna Břetislava.
Břetislav II. umírá 22. prosince roku 1100 na následky atentátu, který je na něj spáchán o dva dny dříve, když se vrací z lovu na knížecí dvorec ve
Zbečně.
Datum vložení do databáze: 11.1.2005 19:12:40
Datum poslední úpravy: 11.4.2009 21:37:34
Datum poslední úpravy: 11.4.2009 21:37:34