Přemyslovec Spytihněv II.

Rodné příjmení: Přemyslovec

Příjmení: Přemyslovec

Narození: ?.?.1031, Morava
Úmrtí: 28.1.1061
Místo pohřbení: sv. Vít Praha

Délka života: 30 let (10 807 dní)

Povolání:

• Údělný kníže olomoucký (?.?.1049 – ?.?.1054)
• Kníže český (?.?.1055 – ?.?.1061)

Doplňující texty:
Kníže Spytihněv, příslušník přemyslovské knížecí dynastie na českém trůně, nejstarší syn knížete Břetislava I. (viz. Břetislav I.) a Jitky ze
Schweinfurtu (viz. Jitka ze Schweinfurtu), je jako devítiletý chlapec poslán jako rukojmí do Německa, aby byl po nezdařeném vpádu císaře Jindřicha
III. do Čech propuštěn.
Od svého otce pak dostává do správy Žatecký úděl a po jeho smrti, v roce 1055, se stává českým knížetem - a jak praví Kosmas, jeho prvním
státnickým činem je vypuzení všech Němců z Čech. Tento údaj je však třeba, jako mnoho z Kosmových tvrzení, brát s rezervou, protože je také
pravda, že Spytihněv II. přivádí do Čech, do sázavského kláštera, německé mnichy, zatímco původní slovanské řeholníky vypuzuje.
Kníže Spytihněv II. vládne českým zemím tvrdou rukou - ruší moravské úděly, obsazuje je a své bratry Konráda a Otu odvádí do Prahy, kde pak na
jeho dvoře musejí přebývat.
Spytihněv II. má vůbec nepřátelský vztah k mladším bratrům a k matce - ta před ním dokonce se synem Vratislavem (viz. Vratislav II.) prchá do Uher.
Pouze k nejmladšímu bratrovi Jaromírovi, budoucímu pražskému biskupovi, chová sympatie.
Ustanovení Břetislavova nástupnického řádu byla podrobena zatěžkávací zkoušce hned po nastolení jeho prvorozeného syna a nástupce,
Spytihněva II. Kníže se totiž rozhodl své bratry, jimž otec svěřil správu moravských údělů, raději kontrolovat přímo. Za tím účelem svolal jejich
ozbrojený doprovod do pohraniční Chrudimi, ale za zemskou branou v oblasti "hrutovských polí", nejspíše na území dnešního města Litomyšle,
nechal moravské bojovníky obklíčit, odzbrojit a zajmout a po jednotlivcích či malých skupinkách je rozeslal na jednotlivé české hrady. Pouze
Vratislav se zachránil útěkem do Uher, takže Spytihněv již mohl internovat jen jeho manželku, ke které se ovšem její věznitel choval tak nevybíravě,
že na následky hrubého zacházení zemřela. Mladší bratry povolal Spytihněv ke svému dvoru a svěřil jim řídicí funkce v knížecím aparátu: Konrád se
stal nejvyšším lovčím a Ota nejvyšším kuchmistrem.
Za Spytihněva museli ze Sázavy odejít mniši slovanského ritu; důvodu tohoto opatření dnes nerozumíme, šlo snad o reakci na velké schizma,
roztržku mezi církví západní a východní, k němuž došlo roku 1054. Až teprve po upevnění své moci roku 1058 se Spytihněv s Vratislavem smířil,
takže se mladší bratr mohl z uherského exilu vrátit. V letech 1059 nebo 1060 udělil Spytihněvova římský papež právo nosit jako odznak knížecího
důstojenství biskupskou pokrývku hlavy, mitru. Za to se Spytihněv zavázal platit kurii roční poplatek 100 hřiven stříbra.

V roce 1057 zakládá Spytihněv II. kolegiální chrám v Litomyšli a roku 1060 pak začíná s rozsáhlou přestavbou chrámu sv. Víta (tzv. Spytihněvova
bazilika) na Pražském hradě.
Kníže Spytihněv je ženat s Hiddou Wettinskou, s níž má syna Svatobora a dceru, jejíž jméno se do dnešních časů nedochovalo.