Přemyslovec Konrád I. Brněnský

Rodné příjmení: Přemyslovec
Příjmení: Přemyslovec
Narození: ?.?.1035
Úmrtí: 6.9.1092
Místo pohřbení: Vyšehrad
Úmrtí: 6.9.1092
Místo pohřbení: Vyšehrad
Sourozenci:
Partneři:
Děti:
- Přemyslovec Oldřich, ? (matka ? Wirpirk)
- Přemyslovec Lipold, ? (matka ? Wirpirk)
|
|
|
|||||
|
|||||||
?.?.1029 | |||||||
|
|||||||
Sourozenci:
![]() |
Vztah hlavní a vybrané osoby:
Lucemburský Karel IV.
Lucemburský Karel IV. (hlavní osoba)
—
Přemyslovna Eliška (rozená ?)
? Eliška (jeho matka)
—
Přemyslovec Václav II.
Přemyslovec Václav II. (její otec)
—
Přemyslovec Přemysl Otakar II.
Přemyslovec Přemysl Otakar II. (jeho otec)
—
Přemyslovec Václav I.
Přemyslovec Václav I. (jeho otec)
—
Král Přemyslovec Přemysl Otakar I.
Přemyslovec Přemysl Otakar I. (jeho otec)
—
Přemyslovec Vladislav II.
Přemyslovec Vladislav II. (jeho otec)
—
Přemyslovec Vladislav I.
Přemyslovec Vladislav I. (jeho otec)
—
Přemyslovec Vratislav II.
Přemyslovec Vratislav II. (jeho otec)
—
Přemyslovec Konrád I. Brněnský
Přemyslovec Konrád I. Brněnský (jeho bratr)






Rodné příjmení: Přemyslovec
Příjmení: Přemyslovec
Narození: ?.?.1035
Úmrtí: 6.9.1092
Místo pohřbení: Vyšehrad
Úmrtí: 6.9.1092
Místo pohřbení: Vyšehrad
Délka života:
57 let
(20 890 dní)
Bydliště:
- Brno
Povolání:
- Údělný kníže brněnský
- Kníže český (?.?.1092)
Doplňující texty:
Významnější roli sehrála údělná knížectví na Moravě, kde od poloviny 11. století do konce století dvanáctého představovala formu přemyslovské
vlády nad zemí. Moravu rozdělil na dva úděly - olomoucký a brněnský - kníže Břetislav I. s tím, že zde měli vládnout jeho mladší synové Konrád a
Ota. Tato forma územní správy, podle níž se nejstarší Přemyslovec měl stát českým knížetem, zatímco ostatním členům rodu byly přiděleny do správy
části Moravy, se tu udržela i po zásahu Spytihněva II., když se k ní posléze vrátil kníže a pozdější král Vratislav II.
Po roce 1092 byla od Brněnska oddělena "pohraniční marka", údělné knížectví znojemské. Někteří z údělníků dosáhli posléze pražského stolce -
např. Konrád I. Brněnský, Svatopluk Olomoucký či Konrád II. Ota, pán vší Moravy.
Významnější roli sehrála údělná knížectví na Moravě, kde od poloviny 11. století do konce století dvanáctého představovala formu přemyslovské
vlády nad zemí. Moravu rozdělil na dva úděly - olomoucký a brněnský - kníže Břetislav I. s tím, že zde měli vládnout jeho mladší synové Konrád a
Ota. Tato forma územní správy, podle níž se nejstarší Přemyslovec měl stát českým knížetem, zatímco ostatním členům rodu byly přiděleny do správy
části Moravy, se tu udržela i po zásahu Spytihněva II., když se k ní posléze vrátil kníže a pozdější král Vratislav II.
Po roce 1092 byla od Brněnska oddělena "pohraniční marka", údělné knížectví znojemské. Někteří z údělníků dosáhli posléze pražského stolce -
např. Konrád I. Brněnský, Svatopluk Olomoucký či Konrád II. Ota, pán vší Moravy.
Datum vložení do databáze: 11.1.2005 18:26:31
Datum poslední úpravy: 11.4.2009 21:37:34
Datum poslední úpravy: 11.4.2009 21:37:34