Přemyslovec Ota I.

Rodné příjmení: Přemyslovec
Příjmení: Přemyslovec
Narození: ?
Úmrtí: 9.7.1087
Úmrtí: 9.7.1087
Sourozenci:
Partneři:
Děti:
- Přemyslovec Svatopluk II., ? (matka ? Eufemie)
- Přemyslovec Ota II. Černý, ? (matka ? Eufemie)
|
|
|
|||||
|
|||||||
?.?.1029 | |||||||
|
|||||||
Sourozenci:
![]() |
Vztah hlavní a vybrané osoby:
Lucemburský Karel IV.
Lucemburský Karel IV. (hlavní osoba)
—
Přemyslovna Eliška (rozená ?)
? Eliška (jeho matka)
—
Přemyslovec Václav II.
Přemyslovec Václav II. (její otec)
—
Přemyslovec Přemysl Otakar II.
Přemyslovec Přemysl Otakar II. (jeho otec)
—
Přemyslovec Václav I.
Přemyslovec Václav I. (jeho otec)
—
Král Přemyslovec Přemysl Otakar I.
Přemyslovec Přemysl Otakar I. (jeho otec)
—
Přemyslovec Vladislav II.
Přemyslovec Vladislav II. (jeho otec)
—
Přemyslovec Vladislav I.
Přemyslovec Vladislav I. (jeho otec)
—
Přemyslovec Vratislav II.
Přemyslovec Vratislav II. (jeho otec)
—
Přemyslovec Ota I.
Přemyslovec Ota I. (jeho bratr)






Rodné příjmení: Přemyslovec
Příjmení: Přemyslovec
Narození: ?
Úmrtí: 9.7.1087
Úmrtí: 9.7.1087
Bydliště:
- Znojmo
- Olomouc
Povolání:
- Údělný kníže znojemský
- Údělný kníže olomoucký
Doplňující texty:
Významnější roli sehrála údělná knížectví na Moravě, kde od poloviny 11. století do konce století dvanáctého představovala formu přemyslovské
vlády nad zemí. Moravu rozdělil na dva úděly - olomoucký a brněnský - kníže Břetislav I. s tím, že zde měli vládnout jeho mladší synové Konrád a
Ota. Tato forma územní správy, podle níž se nejstarší Přemyslovec měl stát českým knížetem, zatímco ostatním členům rodu byly přiděleny do správy
části Moravy, se tu udržela i po zásahu Spytihněva II., když se k ní posléze vrátil kníže a pozdější král Vratislav II.
Po roce 1092 byla od Brněnska oddělena "pohraniční marka", údělné knížectví znojemské. Někteří z údělníků dosáhli posléze pražského stolce -
např. Konrád I. Brněnský, Svatopluk Olomoucký či Konrád II. Ota, pán vší Moravy.
1078. Olomoucký údělný kníže Ota Sličný s chotí Eufemií založil v Hradišti u Olomouce benediktinský klášter, jehož první mniši byli povoláni z
Břevnova.
Významnější roli sehrála údělná knížectví na Moravě, kde od poloviny 11. století do konce století dvanáctého představovala formu přemyslovské
vlády nad zemí. Moravu rozdělil na dva úděly - olomoucký a brněnský - kníže Břetislav I. s tím, že zde měli vládnout jeho mladší synové Konrád a
Ota. Tato forma územní správy, podle níž se nejstarší Přemyslovec měl stát českým knížetem, zatímco ostatním členům rodu byly přiděleny do správy
části Moravy, se tu udržela i po zásahu Spytihněva II., když se k ní posléze vrátil kníže a pozdější král Vratislav II.
Po roce 1092 byla od Brněnska oddělena "pohraniční marka", údělné knížectví znojemské. Někteří z údělníků dosáhli posléze pražského stolce -
např. Konrád I. Brněnský, Svatopluk Olomoucký či Konrád II. Ota, pán vší Moravy.
1078. Olomoucký údělný kníže Ota Sličný s chotí Eufemií založil v Hradišti u Olomouce benediktinský klášter, jehož první mniši byli povoláni z
Břevnova.
Datum vložení do databáze: 11.1.2005 18:30:00
Datum poslední úpravy: 11.4.2009 21:37:34
Datum poslední úpravy: 11.4.2009 21:37:34