? Emma

Rodné příjmení: ?

Příjmení: Cedric

Narození: ?
Úmrtí: ?.?.1005, Mělník

Povolání:

• Kněžna česká

Doplňující texty:
Na svém sídle na Mělníku zesnula kněžna-vdova Emma, která se nejspíše navrátila s Jaromírem a Oldřichem z Bavorska. Nechala v městě nad
soutokem Vltavy a Labe razit mince a jedna z nejproslulejších písařských dílen říše ve švábském Reichenau pro ni zhotovila první ručně psanou a
ilustrovanou knihu, objednanou do této země - rukopis svatováclavské legendy mantovského biskupa Gumpolda.

"Tajemná královna"
Emma, česká kněžna manželka českého knížete Boleslava II. Pobožného (viz. Boleslav II.), je jednou z nejzáhadnějších postav českých
dějin - o jejím životě je toho známo velmi málo, neví se přesně nic ani o jejím datu narození ani o místě, odkud pochází.

Existují dvě teorie o jejím původu - první říká, že pochází z anglosaského prostředí, že je snad dokonce mladší sestrou manželky římského císaře Oty
I., a tedy jejím otcem je Edvard král wessexký (měl 18 dětí) ta druhá pak jako jejího otce označuje burgundského krále Konráda.

Emma je pravděpodobně až druhou manželkou Boleslavovou a matkou jeho mladších synů Václava, Jaromíra (viz. Jaromír) a Oldřicha (viz. Oldřich),
matkou nejstaršího syna Boleslava II., Boleslava III. Ryšavého (viz. Boleslav III. Ryšavý), nejspíše není - to by vysvětlovalo pozdější kruté chování
Boleslava III. vůči mladším bratrům (Jaromíra nechá Boleslav III. vykastrovat a Oldřicha se chystá nechat, neúspěšně, zavraždit).

Po těchto krutostech, jež se udějí v roce 1001, tedy již po smrti manželově, je Emma se syny nucena odejít do exilu - odchází do Bavor, ke dvoru
vévody Jindřicha. Tento exil je dnes často považován za důkaz Emmina burgundského původu - jako dcera burgundského krále Konráda by totiž
byla sestrou Gisely, Jindřichovy matky...

Když se vévoda Jindřich stává králem Jindřichem II., osobně se Emminých synů Jaromíra a Oldřicha ujímá a v roce 1004 jim válečným tažením do
českých zemí umožňuje návrat do rodné země a Jaromírovy pak nastoupení na český knížecí stolec.

Po záhadné Emmě se do dnešních časů zachovaly pouze dva přesvědčivé důkazy její existence - prvním je denár, který Emma patrně razí na
Mělníce a který nese na své lícní straně nápis "EMMA REGINA"(tedy královna Emma, nikoliv, jako je u tehdy vládnoucích Přemyslovců zvykem
kněžna Emma), a druhým je pak výpravný, skvostně zhotovený tzv. Wolfenbüttelský kodex, jež nechává na své náklady zhotovit a na jehož titulní
straně je vypodobněna - samotný kodex pak obsahuje nádherně ilustrovanou svatováclavskou legendu mantovského biskupa Gumpolda.

Rok vzniku kodexu, tedy nejspíše rok 1006, je pak obvykle považován i za rok Emminy smrti.

Fotografie:

• Kněžna Emma