Přemyslovec Boleslav III.

Rodné příjmení: Přemyslovec

Příjmení: Přemyslovec

Narození: ?
Úmrtí: ?.?.1037, Polsko

Povolání:

• Kníže český (999 – ?.?.1002)
• Kníže český (?.?.1003)

Doplňující texty:
Boleslav III. Ryšavý, sedmý Přemyslovec na českém knížecí stolci, syn knížete Boleslava II. Pobožného (viz. Boleslav II. Pobožný) a Emmy (viz.
Emma), usedá na uvolněný český knížecí stolec po otcově smrti v roce 999 - s jeho jménem je pak je spojována jedna z prvních vážných
vnitropolitických krizí rodícího se českého státu.
Tato krize má několik příčin, jednou z těch hlavních je ten fakt, že český stát, ještě za Boleslavova děda, Boleslava I. Ukrutného (viz. Boleslav I.
Ukrutný) expandující na sever do Polska a na východ k Rusku, o svá dobytá území přichází - v době, kdy Boleslav III. nastupuje na knížecí stolec,
patří českým panovníkům kromě Čech již patrně jen Morava, Krakovsko a ostatní území jsou ztracena na úkor sílících sousedů, především pak
Polska a Uherského království.
Druhou vážnou příčinou je pak mocenský boj v samotném českém státě - Boleslav III. usedá na knížecí trůn ve zralém věku, nemá mužského
potomka, jeho dcera je vdána za člena o moc usilujícího rodu Vršovců, kterým tak svítá naděje na obsazení tolik chtěnému knížecího stolce.
Ale nejsou to jen Vršovci, kdo mají zájem usednout na Boleslavům trůn, jsou tu i jeho mladší bratři, které kníže pokládá za své vážné konkurenty -
staršího z nich, Jaromíra (viz. Jaromír) nechá proto vykastrovat a Oldřicha (viz. Oldřich) se pokusí, ale bez úspěchu, nechat zavraždit. Jak Jaromír,
tak Oldřich posléze prchají i s matkou Emmou ze země, do Bavorska, k vévodovi Jindřichu II.
Na přelomu tisíciletí pak dochází v českých zemích, krutou vládou nepříliš schopného Boleslava III. zcela vyčerpaných a rozvrácených, k povstání
Vršovců - Boleslav III. uprchne ze země a hledá útočiště ve východních Frankách, na dvoře markrabího Jindřicha Schweinfurtského.
Nastalé situace mistrně využije v roce 1002 polský král Boleslav Chrabrý, jehož pozice v Evropě je navíc posílena náhlou smrtí německého císaře
Oty III. - obsazuje české země a na knížecí trůn dosazuje Vladivoje, patrně vzdáleného příbuzného jak Přemyslovců, tak příbuzného svého. Vladivoj
je panovník naprosto neschopný, alkoholik, jeho jediným státnickým činem je, že si nechává udělit české země v léno od nástupce Oty III. na
říšském trůně Jindřicha II. - počátkem příštího roku pak umírá. Následuje první krátká panovnická epizoda bratra Boleslava III. knížete Jaromíra.
V únoru roku 1003 se na český trůn vrací Boleslav III. Ryšavý - za jeho dosazením do čela českého státu stojí Boleslav Chrabrý.
Druhé období vlády Boleslava III. je ale obdobím velice krátkým - poté, co vydá 9. února roku 1003 rozkaz k vyvraždění Vršovců v Praze během
masopustních oslav (sám prý mečem setne vlastního zetě), je Boleslavem Chrabrým sesazen a uvězněn v Polsku, když je předtím ještě oslepen.
Po neslavném konci vlády Boleslava III. Ryšavého se moci v českých zemích chápe Boleslav Chrabrý, oslepený český kníže pak umírá zcela
zapomenut v polském vězení v roce 1037.
Jméno Boleslavovy manželky není známo, stejně tak není známo jméno jeho dcery, provdané za neznámého Vršovce.