Přemyslovec Jaromír

male
Rodné příjmení: Přemyslovec
Příjmení: Přemyslovec
Narození: ?
Úmrtí: 4.11.1035, Lysá n. L.
Příčina úmrtí: vražda
Místo pohřbení: Praha
Přemyslovec
Boleslav I.

* 915
† okolo 15.7.973
?
Biagota

* ?
† ?
Cedric
Edward

* 871
† 17.7.924
?
Edgiva

* 905
† 25.8.968
    ?         920    
         
Přemyslovec
Boleslav II.

* 929
† 7.2.999
?
Emma

* ?
† ?.?.1005
      ?      
        
 
Přemyslovec
Jaromír

* ?
† 4.11.1035
 
       
Sourozenci:
Přemyslovec
Oldřich

* 975
† 9.11.1034
Přemyslovec
Boleslav III.

* ?
† ?.?.1037
Děti:
Partneři:
Vztah hlavní a vybrané osoby: Lucemburský Karel IV. (hlavní osoba) ? Eliška (jeho matka) Přemyslovec Václav II. (její otec) Přemyslovec Přemysl Otakar II. (jeho otec) Přemyslovec Václav I. (jeho otec) Přemyslovec Přemysl Otakar I. (jeho otec) Přemyslovec Vladislav II. (jeho otec) Přemyslovec Vladislav I. (jeho otec) Přemyslovec Vratislav II. (jeho otec) Přemyslovec Břetislav I. (jeho otec) Přemyslovec Oldřich (jeho otec) Přemyslovec Jaromír (jeho bratr)
Rodné příjmení: Přemyslovec
Příjmení: Přemyslovec
Narození: ?
Úmrtí: 4.11.1035, Lysá n. L.
Příčina úmrtí: vražda
Místo pohřbení: Praha
Povolání:
  • Kníže český (?.?.1003)
  • Kníže český (?.?.1004 – ?.?.1012)
  • Kníže český (?.?.1033 – ?.?.1034)
Doplňující texty:
Kníže Jaromír - jedna z nejtragičtějším postav přemyslovského rodu - je třetím synem knížete Boleslava II. Pobožného (viz. Boleslav II. Pobožný) a
Emmy (viz. Emma).
V mládí Jaromír dostává od svého otce úděl ve východních Čechách. Jeho tragická životní cesta začíná v okamžiku, kdy na český knížecí stolec
usedá jeho bratr Boleslav III. Ryšavý (viz. Boleslav III. Ryšavý)(roku 999) - ten, nemajíce mužského potomka a tedy nástupce, má strach, že se ho
některý z bratrů pokusí svrhnout, nechá tedy Jaromíra vykastrovat a svého druhého bratra (knížete Oldřicha {viz. Oldřich}) rozkáže, neúspěšně,
zavraždit.
Po těchto událostech Jaromír spolu s matkou a Oldřichem prchá do Bavorska k vévodovi Jindřichu II.
V roce 1003, v době krize českého státu (po útěku Boleslava III. z Čech a po krátké vládě knížete Vladivoje), je Jaromír povolán na český knížecí
stolec.
Brzy však musí z Čech opět prchat, polský král Boleslav Chrabrý dosazuje na český trůn opět Boleslava III. Ten je ale po pouhých dvou měsících
(poté, co vydá rozkaz k vyvraždění Vršovců) svržen a Jaromír se znovu stává českým knížetem (1004-1012) - v knížecím úřadě jej potvrzuje sám
římský císař.
Kníže Jaromír není silným panovníkem, za jeho vlády český stát ztrácí dokonce i Moravu, jeho pověstná mírná povaha se ke státnickým úkolům
nehodí, je zcela závislý na římském císaři, po jehož boku se pravidelně účastní tažení proti Boleslavu Chrabrému.
Roku 1012 je kníže Jaromír sesazen z trůnu bratrem Oldřichem a opět je přinucen z českých zemí uprchnout, a opět k vévodovi Jindřichu II. Jindřich
ale Jaromíra nepřijme vlídně - nechává ho uvěznit v Utrechtu a příštího roku ho dokonce vydává Oldřichovi, který ho pak vězní v Lysé.
Ve vězení pak stráví kníže Jaromír celých jedenadvacet let. Tím ale Jaromírův tragický příběh nekončí.
V letech 1033-1034 je totiž na příkaz císaře Konráda povolán, aby společně se synovcem Břetislavem I. (viz. Břetislav I.) vládl v Čechách, zatímco
Oldřich je vězněn v Řezně.
Po Oldřichově omilostnění a návratu je pak Jaromírova tragédie dokonána - je oslepen a opět uvězněn na Lysé.
Po Oldřichově smrti pak Jaromír znovu dosedá na uvolněný český knížecí trůn, ale záhy se jej zříká ve prospěch Břetislava I.
V listopadu 1035 je pak kníže Jaromír zavražděn Vršovci...
Datum vložení do databáze: 11.1.2005 17:39:24
Datum poslední úpravy: 11.4.2009 21:37:34